Jak poznat, že problém není v drátu, ale v podávání Když svářečka začne dělat nepořádek, člověk často sáhne po nejviditelnější věci: drát, cívka, průměr, značka. Jenže hodně potíží vzniká dřív, než se drát vůbec dostane ke svaru. V praxi bývá slabým článkem podávání — od cívky přes kladky až po hubici. A právě to je … Číst dál
Podávací kladky pro ocel, nerez a hliník: proč na materiálu záleží Na první pohled vypadají podávací kladky jako drobnost. V praxi ale rozhodují o tom, jestli se drát podává klidně, bez prokluzu a bez zbytečného deformování. A právě materiál drátu je zásadní: ocel, nerez a hliník se chovají jinak, mají jinou tuhost, jiný povrch i … Číst dál
Kdy dává smysl 4kladkový podavač a kdy stačí 2kladkový Rychlý verdikt: 2kladka obvykle stačí pro lehčí až středně náročné svařování, kratší hořáky a běžné dílenské použití. 4kladka začíná dávat smysl ve chvíli, kdy chcete stabilnější posuv drátu, delší hořák, častější práci s měkčím materiálem nebo prostě menší nervozitu z podávání drátu. Rozdíl není jen v … Číst dál
Jak vybrat samostatný podavač drátu a kdy má smysl Samostatný podavač drátu dává smysl hlavně tehdy, když potřebujete větší dosah, lepší manipulaci s hořákem nebo stabilnější posuv drátu než u kompaktního stroje. Není to univerzálně lepší řešení pro každého — většinou jde o volbu pro dílnu, výrobu nebo pracoviště, kde se svařuje častěji, déle a … Číst dál
Gas lens pro TIG: kdy dává smysl a kdy ho většina lidí nevyužije Gas lens je v TIGu užitečná drobnost, ale není to univerzální zázrak. Smysl má hlavně tehdy, když potřebujete klidnější krytí wolframu a svarové lázně, delší výsuv elektrody nebo lepší kontrolu na hůř přístupných místech. V běžné dílenské praxi ale spousta lidí pracuje … Číst dál
Keramická hubice, gas lens a kleština: co opravdu pomůže a co ne U TIG hořáku nejde jen o to, co drží wolfram. Rozdíl mezi keramickou hubicí, gas lens a kleštinou se projeví hlavně na tom, jak stabilní bude plyn, jak daleko může elektroda vyčnívat a jak pohodlně se bude svařovat v těsném místě. Často se … Číst dál
Kdy je problém ve wolframu a ne v nastavení TIGu Když TIG oblouk zlobí, je lákavé začít hned u stroje. Jenže v praxi bývá zdroj potíží často mnohem blíž u hořáku: ve wolframové elektrodě, jejím nabroušení, průměru, vyložení nebo v tom, co se děje na jejím konci po předchozím svařování. Největší zmatek vzniká proto, že … Číst dál
Kdy je problém ve wolframu a ne v nastavení TIGu U TIGu je snadné začít ladit proud, čas dofuku nebo frekvenci a přitom přehlédnout úplný základ: stav wolframové elektrody. Jenže právě wolfram často rozhoduje o tom, jestli oblouk startuje klidně, drží tvar a svar je čistý, nebo jestli se pořád „něco děje“ a člověk marně … Číst dál
Jak brousit wolfram, aby byl oblouk klidný a předvídatelný Stručně: správně nabroušený wolfram dělá u TIGu velký rozdíl. Oblouk startuje jistěji, méně kličkuje a lépe se vede. Nejde jen o „špičku do bodu“, ale o směr broušení, čistotu, délku kužele a to, jestli používáte stejnosměrný nebo střídavý proud. V tomhle návodu projdeme praktický postup od … Číst dál
Jaký průměr wolframu pro TIG zvolit a kde už dělá chyba rozdíl Průměr wolframu v TIGu není jen drobný detail. Ovlivňuje, jak se oblouk zapaluje, jak se drží při nízkém proudu, jak moc elektroda trpí a jak pohodlně se s hořákem pracuje. Neexistuje ale jeden „správný“ průměr pro všechno. V praxi platí jednoduché pravidlo: tenký … Číst dál
